Prášily (německy Stubenbach) jsou horskou obcí, která se rozprostírá na obou březích Prášilského potoka na úpatí hory Ždánidla. Obec je východiskem pro řadu atraktivních turistických cílů jako je ledovcové Prášilské jezero, jezero Laka, rozhledna Poledník, pěší hraniční přechod Gsenget nebo bývalá sklářská osada Hůrka s kaplí.
Status: obecCelková výměra: 11 227 haPočet obyvatel: 158 (k 1.1.2020)Okres: KlatovyObvody, části: Prášily, Nová HůrkaStřední nadmořská výška: 880 m n. m.Nejníže položený bod: 740 m n. m., řeka KřemelnáNejvýše položený bod: 1315 m n. m. vrch Poledník
První písemná zmínka o obci je z roku 1732. Bohaté a do té doby nedotčené lesy budily zájem sklářských podnikatelů jako možný zdroj levného paliva pro sklářské hutě. V té době prošla obec obdobím rozkětu. V roce 1749 koupil okolní lesy skelmistr Lorenz Gattermayer, aby v oblasti založil sklárny. Za jeho období zde pracovaly dvě sklárny pro výrobu zrcadlového skla. K dalšímu rozvoji skláren došlo za nového majetele, hraběte Kinského, kdy se zde vyrobilo až sedmdesát tisíc zrcadel ročně, s exportem do Prahy, Norimberka, Vídně, Petrohradu a Turecka. V roce 1787 zde otevřeli školu a počali se stavbou kostela. Konec pro prášilské sklárny znamenala stavba Vchynicko - tetovského plavebního kanálu, realizovaná v letech 1799 až 1801 z podnětu nového majitele statku knížete Josefa Schwarzenberka. Kanál totiž umožnil efektivní prodej dřeva do vnitrozemí, zatímco využívání dřeva jako paliva v hutích se ukázalo jako krajně nehospodárné. Počátkem dvacátých let 19. století prášilské sklárny i jejich doplňkové provozy zanikly. Do opuštěných domků sklářů se nastěhovali dřevorubci a lesní dělníci. Začátek dvacáteho století až do roku 1933 byl v Prášilech ve znamení tradiční ruční výroby papíru. Před první světovou válkou náleželo panství Schwarzenberkům a Prášily byly centrem společenského a hudebního života Šumavy. Ve 20. století byla obec začleněna do vojenského výcvikového újezdu Dobrá voda a téměř vysídlena a pro veřejnost uzavřena. Prázdne domy se staly terčem pro vojenskou techniku a vymazány z mapy. Zůstalo asi 25 domů. Od 90. let dvacátého století vyl vojenský újezd zrušen a oblast opět zpřístupněna turistům.
Vzdálenost vzdušnou čarou 30 km J směrem od okresního města Klatovy.
Zdroj informací: www.sumavanet.cz/icprasily; použitý text PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy, Kašperské Hory