BŘECLAV

Břeclav a její okolí leží v údolní nivě řeky Dyje a nedaleké Moravy. Okolí Břeclavi má zvláštní svéráz. Převážně rovinatá krajina lemovaná dolními toky Moravy a Dyje a protkaná četnými potoky, struhami a slepými rameny je z převážné části zalesněná. Bohatství přírody se projevilo i v bohatství duchovním. Břeclav se stala postupně přirozeným centrem výrazného národopisného regionu Moravy - Podluží.

Status: město, okresní
Celková výměra: 2783,41 ha
Počet obyvatel: 24797 (k 1.1.2018)
Kraj: Jihomoravská kraj
Obvody, části:
Střední nadmořská výška: m n. m.
Nejníže položený bod: m n. m.
Nejvýše položený bod: m n. m.
Je členem:

HISTORIE

Břeclav leží v krajině, kterou si pro svá obydlí vybrali první Slované, kteří na toto území přišli pravděpodobně z východního Podunají již v 6. století. Jihovýchodně od dnešního města vzniklo na sklonku 8. století rozsáhlé sídliště s vyspělou řemeslnou výrobou, které se v době Velkomoravské říše v průběhu 9. století stalo jedním z hradisek centrálního velkomoravského území - hradisko Pohansko u Břeclavi. Po zániku hradiska na počátku 10. století vzniklo nové hradiště, nazvané po knížeti Břetislavovi, založené patrně někdy po r. 1041. Někdy ve třetí čtvrtině 13. století byl přestavěn v mohutnou románskou pevnost s věží o síle zdiva téměř 5 metrů.
Hrad často měnil svého majitele a v letech 1426-1434 zde sídlila dokonce husitská posádka, která svými výpady ohrožovala jak sousední Rakousko, tak i Slovensko, které bylo v té době součástí uherského státu.
Po husitských válkách je poblíž hradu založeno městečko - Nová Břeclav. Městečko i s hradem získávají v prvé polovině 16. století Žerotínové, kteří přestavují hrad v renesanční sídlo, jež má ovšem neustále vojenskou funkci pohraničního hradu.
Když v r. 1618 povstala i Morava proti Habsburkům, v čele odbojných moravských stavů stanul břeclavský pán Ladislav Velen ze Žerotína, který po bitvě na Bílé Hoře utekl ze země. Břeclav byla následnými válečnými událostmi zničena téměř dokonale. V r. 1654 břeclavské panství přikoupili k svým moravským državám majitelé sousedního valtického a lednického panství Liechtenštejnové.

Po příjezdu prvního vlaku od Vídně dne 6. června 1839 se Břeclav stala prvním železničním uzlem v rakouské monarchii, neboť se zde trať dělila na větev směřující k Brnu a k Olomouci. Později přibyla i odbočka na Znojmo, Lednici a Bratislavu. Na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se začíná v Břeclavi rozvíjet průmysl spjatý se zemědělským prostředím Břeclavi a okolí.
V roce 1872 byla Břeclav císařským dekretem povýšena na město.
Do rozvoje města nepříznivě zasáhla první světová válka.
Další rány byly uštědřeny Břeclavi v r. 1938, kdy do českého města vstoupila německá armáda. České obyvatelstvo před okupací z valné části uteklo do vnitrozemí. V průběhu války byla na samém konci v listopadu 1944 Břeclav také bombardována. Při náletu byl zničen střed města s kostelem sv. Václava a čtvrť Dubič. Město bylo osvobozeno sovětskými jednotkami 15.- 17. dubna 1945.

PAMÁTKY

Ke kulturním památkám ve městě patří především břeclavský zámek, v blízkém okolí kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné, zámeček Pohansko, Apollonův chrám nebo kaple sv. Huberta.
Možnosti kulturního vyžití poskytne dům kultury Delta a jeho hudební a divadelní přehlídky a koncerty, Městské muzeum a galerie Břeclav se svými expozicemi, s prohlídkou synagogy i zámečku Pohansko s archeologickou expozicí, knihovna nebo kino Koruna.
Sportovním aktivitám slouží krytý bazén, zimní stadion, letní kooupaliště, tenisová aréna Karel Mach, tenisový areál BORS CLUB, SQUASH Centrum, aeroklub.

DOSTUPNOST

Dopravní obslužnost je zajišťována silniční a železniční dopravou.

• Silniční spojení : napojení na dálnici D1 směr Brno, Bratislava, silnice nižšího řádu směr Vídeň.
• Železniční doprava : tratě směr Brno, Bratislava, Vídeň.