Renesančně a barokně přestavěná pozdně gotická budova představující společenskou i architektonickou dominantu města. Symbol staleté městské samosprávy.
Město Uh. Brod nemělo až do 15. stol. vlastní radnici. První budovu sloužící tomuto účelu získalo v roce 1461 od Jana Tovačovského z Cimburka, který měl Uherský Brod v zástavě. Tato radnice stála uprostřed Dolního náměstí a sloužila městu až do roku 1556, kdy byla zbourána a na jejím místě postavena stavba rozsáhlejší a účelnější. Zde se úřadovalo až do počátku 18. stol., kdy byla městská kancelář přestěhována do bývalého šlechtického domu v rohu náměstí. Tato budova původně náležela městskému písaři Pavlovi Makovcovi. Pak dům postupně drželi Mariana Beřkovská ze Šebířova, manželka pana Arkleba z Kunovic, Václav Kokorský z Kokor a Lev Vilém z Kounic. Šlechtický dům prodal městu na stavbu radnice v roce 1702 hrabě Dominik Ondřej z Kounic. Závažná slohová přestavba (nástavba věže, interiérové úpravy, přefasádování) byla provedena v baroku první čtvrtiny 18. století. V letech 1703 - 1715 ji prováděl stavitel Michal Graváni. Od této doby se dochoval půdorys radnice do dneška.
Pod přední částí budovy se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory jako součást sítě chodeb pod středem starého města. Po dílčích klasicistních a starších novodobých, architektonicky převážně indeferentních úpravách interiérů, byla na přelomu 80. a 90. let 20. stol. provedena komplexní rekonstrukce celého objektu podle projektu SÚRPMO Brno.
Zajímavostí budovy jsou věžní hodiny, které zhotovil hodinář František Lang a v roce 1723 je doplnil soškou Černého Janka, k němuž se váže známá pověst z doby kuruckých válek.
Zdroj informací: www.ub.cz