Gotická tvrz v Hradeníně je jednou z nejcennějších památek svého druhu na území České republiky. Představuje ukázku honosného venkovského sídla drobné šlechty a členů bohatých měšťanských rodů z období vrcholného a pozdního středověku. Objekt se skládá z původně obytné pětipodlažní věže, parkánové hradby s pozdně gotickou baštou, hospodářských budov v severní a severovýchodní části parkánu, vyzděného, původně vodního příkopu a renesančního mostu o dvou klenutých obloucích. Systém středověkého opevnění ještě doplňoval vnější příkop, jehož část se zachovala na jižním obvodu areálu tvrze a dnes jím protéká potok Blinka. V 19. století byla upravena do podoby výstavné selské usedlosti, která však ve druhé polovině 20. století prošla obdobím nejhlubšího úpadku a celkové devastace. Od roku 2012 se nachází ve správě Regionálního muzea v Kolíně.
Tvrz je nyní v rekonstrukci. Zpřístupnění veřejnosti se připravuje.
Kdysi bydlíval na hradenínské tvrzi rytíř Sviták. A jak už tak páni bývali, nechoval se ke svým poddaným jako milostivý vladař. Kromě toho měl ještě další nectnost, a tou bylo loupení. Se svojí hradní čeládkou přepadal kolem jedoucí kupce i pocestné, podnikal divoké výpady na panství svých sousedů, pánů z Bošic, Přeboz a neváhal vyrazit i ke Kouřimi. Po úspěšném lupu se vždy i s nakradeným bohatstvím na čas ukryl za pevnou hradbou svého vodního hrádku. Míra jeho skutků však přetekla ve chvíli, kdy se odvážil vztáhnout ruce i na církevní zboží. V září roku 1366 totiž s devíti dalšími lapky přepadl klášter v (Klášterní) Skalici a mnichy, kteří své sídlo srdnatě bránili, bez milosti pobil, včetně jejich opata Martina. Všechno kostelní náčiní z drahých kovů, kalichy, monstrance i bohatě vyšívaná roucha Sviták pobral a odvezl na svou tvrz. Tento bezbožný čin rozlítil krále Karla IV., který byl přítomen založení skalického kláštera, a tak proti Hradenínu vyslal vojsko, jež v krátkém čase vodní tvrz dobylo. Uloupené poklady byly navráceny klášteru a rytíř Sviták i se svými kumpány byl na místě odsouzen ke ztrátě hrdla a oběšen. Stromu, na kterém lapka dokonal, se v kraji začalo říkat Svitákův vaz, a jeho potomek rostl na onom místě až do začátku 20. století. (Převzato z knihy Martina Drahovzala: "Báje a legendy Kolínska a Kouřimska", 2004)
Zdroj informací: www.tvrzhradenin.cz