Podle dostupných archivních materiálů lze založení hulínského kostela situovat přibližně do první čtvrtiny 13. století. Má významnou polohu na nejvyšším místě uprostřed již dávno zrušeného hřbitova, obehnaného zdí. Nepochybně se v jeho těsné blízkosti nacházela dřevěná tvrz. Kostel sv. Václava je postavený na ose východ-západ. Je to původně románská jednolodní stavba s apsidou, panskou tribunou, tzv. emporou v zadní části lodi, rovným dřevěným stropem a nízkou věží. Osud této vzácné architektonické památky ovlivnil 13. července roku 1747 požár, jehož obětí se staly krytina, krovy a varhany. Přestavba, která po něm následovala, drastickým způsobem ovlivnila architekturu této stavby. Naši předkové tehdy zbořili románskou apsidu, loď prodloužili a rozšířili a původní plochý strop nahradili stropem klenutým. Z románského období se do dnešní doby zachovala pouze západní část lodi, která byla postavena z tesaných pískovcových kvádrů. Dochovalo se též čtyřlisté okénko v jižní zdi a na severu okénko kulaté, osvětlující původní schodiště. Toto schodiště spojovalo panskou tribunu s chrámovou lodí. Směrem na východ od kostela stál původně mlýn. Dnes je v těchto místech barokní fara s „kaplankou“. Tento malebný komplex budov byl v 17. století spojen s kostelem dřevěnou lávkou, která překlenovala vodní příkop, jímž bylo návrší s kostelem obehnáno.
Vzdálenost vzdušnou čarou 200 m jižním směrem z centra Hulína.
Zdroj informací www.hulin.cz.