"Zlaté Kosiř" je hora opředená legendami a pověstmi: Bájní druidové, posvátné háje, černá paní jedoucí na koni noční tmou, vůně odvaru ze vzácných bylinek, skřítci střežící zlato v podzemí, nádoby s medem a pomalované bubínky zahalují kopec kouzelnou tajemností. V hanáckém lidovém podání vznikl Kosíř v době slavného boje krále Ječmínka s rarachy. Jeho pomocníci tehdy strouhali kosířem (nástrojem na řezání slámy) čerta do paty, až po nich rozvzteklen mrštil mohutnou skálu - Kosíř. Zalesněný Velký Kosíř není příliš vysoký (441 m n.m.), ale v nížinatém prostředí Hané je značně nápadný a nejvyšší horou. Místní obyvatelé jej důvěrně nazývají Hanácký Mont Blanc. Na vrcholu je mohyla na památku Františka Palackého. V blízkosti vrcholu výšinné prehistorické sídliště eneolitické kultury nálevkovitých pohárů o rozloze asi 7 ha s patrnými zbytky valů. Pod nimi mohylové eneolitické pohřebiště z počáteční fáze kanelované keramiky (3500 až 2500 let př. n. l.). V 15. - 18. stol. na jižních svazích rozsáhlé vinohrady, spravované ve dvou celcích - kosteleckém a smržickém. Každý z nich měl vlastní horenské právo, např. díl kostelecký od r. 1558; vinice zanikly v 19. stol. Je součástí stejnomenného Přírodního parku.
Vrchol se zvedá asi tři kilometry západně od Prostějova, zhruba mezi Kostelcem na Hané, Čechy pod Kosířem, Čelechovicemi a Slatinicemi. Na Velký Kosíř se dostanete po zelené TZ z Čelechovic (5 km) nebo ze severu z Ludéřova. Souběžně s trasou vede naučná stezka. Z Čelechovic vede také žlutá TZ, která na vrchol vede přes Čechy pod Kosířem, dál z vrcholu pokračuje do Slatinic. Zdroj www.lutin.cz